Zámecké lázně v Karlových Varech: Probuzení Ducha pramenů, vědomý úžas a návrat k sobě
Krásný den, milý čtenáři,
dnes se s vámi chci podělit o zážitek, který ve mně stále velmi hluboce rozonuje. V rámci nedávné akce spojené s naším lázeňským dědictvím pod záštitou UNESCO jsem měla konečně možnost podívat se do útrob naší karlovarské pýchy - do Zámeckých lázní.
Vždycky jsem slýchávala, že se uvnitř ukrývá tajemný “Duch pramenů”. Ve své představě jsem si vykreslila nějakého malého, nenápadného andílka v koutku u pramene. Ale to, co mě tam doopravdy čekalo, mi doslova vyrazilo dech. Úplně jsem oněměla.
Přede mnou se otevřel monumentální, majestátní skalní reliéf vytesaný z pískovce - dílo vídeňského sochaře Wenzela Hejdy z roku 1913. Tato obrovská, vytesaná tvář v sobě nese nepopsatelný respekt, sílu, obdiv a hluboký klid. Podle staré legendy tento zámecký duch splynul se skálou, aby navždy chránil karlovarské minerální prameny. Když před ním stojíte, cítíte tu energii v každé buňce svého těla. Ani slova dokonalosti nevystihnou to, co tam člověk prožívá.
Při prohlídce mě uchvátilo i to, jak pokrokově byly lázně navrženy. Už v tehdejších letech se v tamních bazénových koutcích využívaly ozdravné metody, jako je Kneippova hydrotereapie. Zámecké lázně jsou klenotem nejen Karlových Varů, ale celé Evropy.
O to více mě mrzí a pálí u srdce, že jsou dnes zavřené a mluví se o jejich prodeji do cizích rukou. Proč? Vždyť je to skvost našeho města, který by měl zůstat náš, znovu se plně otevřít a sloužit lidem. Věřím, že obrovská spousta z nás by podpořila to, aby tento prostor opět dýchal životem.
Jak často míjíme poklady kolem nás?
Celá tato návštěva mě přivedla k zamyšlení. Kolik takových nádher kolem nás vlastně je, aniž bychom si jich v každodenním shonu všimli? Jak často procházíme kolem věcí, ke kterým nemáme běžně přístup, nebo kolem nich jen profrčíme s hlavou plnou povinností?
Tvář Ducha pramenů mě vteřinou stáhla do hluboké přítomnosti. Připomněla mi, jak nesmírně drahocenné je umět se zastavit, všimnout si maličkostí, otevřít srdce úžasu a ztišit se. Stejně jako tento staletý skvost drží svůj klid a sílu uvnitř skály, i my v sobě máme místo, kde vládne obsolutní mír. Je jím náš dech.
V dnešním zrychleném světě často zapomínáme dýchat a přehlížíme signály těla i krásy okolo. Pokud i vy cítíte, že potřebujete v životě zpomalit, naučit se zvládat každodenní stres a znovu se napojit na sebe, ráda vás na této cestě podpořím.
V mém online kurzu “Psychohygienický balíček první pomoci” učím přesně tyto techniky - jak pracovat se svou myslí, jak vědomě dýchat, ukotvit se v přítomném okamžiku a najít svůj vnitřní klid bez ohledu na to, co se děje kolem nás.
Děkuji za tuto krásnou prohlídku a povídání. Přeji si, aby tyto klenoty zůstaly živé - stejně jako náš vnitřní klid.
S láskou a úctou Michaela
